Reorganizace

Reorganizace je spolu s oddlužením novým způsobem řešení úpadku mající sanační charakter (konkurz má likvidační charakter). Reorganizací se dle § 316 nového insolventního zákona rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

Týká se dlužníka – podnikatele, v tomto je to rozdíl oproti oddlužení, jež se týká dlužníka – nepodnikatele. Vychází z předpokladu, že zachování provozu dlužníkova podniku, jehož hodnota jako funkčního celku je vyšší, než součet hodnot jednotlivých aktiv, a tedy povede k vyššímu výnosu pro věřitele. Pokud mají jednotlivé majetkové složky větší hodnotu, fungují společně jako celek (podnik). Je vhodné a ekonomicky přínosné reorganizovat např. podnik vlastnící zvláštní oprávnění (koncesi), které je klíčovou hodnotou takového podniku. Při rozprodání tohoto podniku v rámci konkurzu na jednotlivé majetkové složky by tato koncese nemohla být zpeněžena, tj. nebyla by využita její provozní hodnota.

Podat návrh na povolení reorganizace může jak dlužník, tak věřitel.

Možností řešení úpadku v rámci reorganizace je mnoho a limitovány jsou jen tím, zda navržené řešení není českým právem zakázáno, a zda s ním souhlasí věřitelé. Věřitelé tak činí na schůzi věřitelů, která je za účelem odsouhlasení reorganizačního plánu svolána.

Věřitelé mají právo provádět průběžnou kontrolu, jak dlužník plní reorganizační plán. Pro věřitele má takové řešení výhodu v tom, že pokud se podaří podnik zreorganizovat, s velkou pravděpodobností budou jejich pohledávky uspokojeny ve větším rozsahu, než by tomu bylo v případě, kdyby se úpadek řešil konkursem.

Reorganizace může proběhnout pouze u podnikatelů, kteří:

  • nejsou v likvidaci,
  • nejsou obchodníky s cennými papíry nebo osobami oprávněnými k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu,
  • jejichž celkový obrat za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň 100 milionů korun, nebo zaměstnávají-li alespoň 100 zaměstnanců v pracovním poměru. V tomto případě se jedná o tzv. velkou reorganizaci, která je vhodná pro velké firmy.

Dlužníci, kteří tato kritéria nesplňují, mohou reorganizaci podstoupit v případě, že předloží inslovenčnímu soudu současně s insolvenčním návrhem, nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku, reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů (počítanou podle výše jejich pohledávek), a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů (také podle výše jejich pohledávek). V tomto případě se jedná o tzv. předjednanou reorganizaci, nebo-li malou reorganizaci. Je vhodná pro malé firmy, které nesplňují podmínku obratu nad 100 mil. Kč, dosahují obratu řádově mnohem nižšího a nezaměstnávají více než 100 zaměstnanců, ale třeba pouze 10. Malá reorganizace je tedy vhodná i pro OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné).

Zásadní podmínkou pro povolení reorganizace je, ať už „ velké“ nebo „předjednané, malé“, že dlužník má stále zakázkovou náplň, to znamená, že nepřerušil svou podnikatelskou činnost.

Rozhodnutím o povolení reorganizace se určuje  osoba insolvenčního správce, u velké reorganizace se dlužník vyzývá, aby ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán, nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, nebo se specifikují jiná opatření nezbytná k zajištění účelu reorganizace dlužníkova podniku.

Rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správce.

Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace.

Od účinnosti reorganizačního plánu se zejména obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi a též zanikají ze zákona práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty.

Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace.

Od účinnosti reorganizačního plánu se zejména obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi a též zanikají ze zákona práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty.

Reorganizační plán povinně obsahuje:

  • rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách
  • určení způsobu reorganizace
  • určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní
  • údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek
  • uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit
  • údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna
  • údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace.

Způsoby provedení reorganizace jsou demonstrativně uvedeny v § 341 insolvenčního zákona:

  • restrukturalizace pohledávek věřitelů,
  • prodej celé majetkové podstaty nebo dlužníkova podniku nebo její části,
  • vydání dlužníkových aktiv věřitelům
  • fúze dlužníka
  • vydání akcií nebo jiných cenných papírů dlužníka
  • zajištění financování provozu podniku
  • změna zakladatelského dokumentu nebo stanov      

 

Zákon též připouští možnost kombinace způsobů provedení reorganizace.

Skončení reorganizace

Splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, kterým reorganizaci ukončí. Po skončení reorganizace rozhodne insolvenční soud o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech.

Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánudo 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí-li, že některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní výhody, aniž s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo že schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem,do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele.

Rozhodne-li insolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem nejsou dotčena.

Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs v případě, kdy zatím nedošlo ve všech podstatných bodech ke splnění reorganizačního plánu a zároveň je-li splněn alespoň jeden z dále uvedených předpokladů:

  • reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl,
  • oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět,
  • insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení,
  • v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část plánu nebude možné plnit,
  • dlužník neplatí řádně a včas zajištěným věřitelům úroky nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky, nebo
  • dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoliv podle reorganizačního plánu podnikat měl

V případě, že uvažujete o tomto způsobu řešení úpadku, neváhejte nás kontaktovat. Zejména by o malé reorganizaci měli uvažovat  OSVČ, kteří stále ještě podnikají a jsou předluženi. Vstupní konzultace je poskytována zdarma.

autor: pomocoddluzit.cz